Fredy Iván Nugra - Gualaquiza no solo se visita, se siente, se vive y se recuerda.
- Bosque
- May 16
- 9 min read
El biólogo nativo local Fredy Iván Nugra Salazar llegó para apoyar el trabajo conjunto de los voluntarios en el cuidado de las reservas privadas del Bosque Medicinal. Fredy es, entre otras cosas, cofundador y vicepresidente de la Fundación Bosque Medicinal, investigador de la Universidad del Azuay, miembro de la asociación internacional Forest.ink, fundador de Ikiam Anglers - pesca y retorno.

Durante la conferencia, Fredy recordó cómo empezó todo. Cómo se creó la Área de Conservación y Reserva Ecológica "El Paraíso” y cómo se formó la comunidad de Tumbez y juntos plantaron la semilla en el Paraíso para el desarrollo de esta parte de la Reserva Ecológica Municipal Runahurco. El proyecto conjunto Bosque Medicinal comenzó en 2016, cuando Roman Kollar y Fredy Nugra se conocieron en un encuentro en la Universidad de Cuenca. En 2019, la Fundación Bosque Medicinal fue reconocida por el Ministerio del Ambiente. Ese mismo año se inició la construcción de la Estación del desarollo Local en El Paraíso. El nombre Bosque Medicinal ya es conocido por muchas autoridades del Ecuador, quienes ven muy positivamente el proyecto y además cuenta con un importante apoyo extranjero. Nadie ha implementado nunca un proyecto similar en Ecuador.
Cuando le preguntamos a Fredy qué le gustaría decirles a los niños de Europa, respondió: Dejemos de lado los teléfonos móviles, dejemos de comer comida chatarra, plástico y ruido, y salgamos a la naturaleza, cuidemos la Tierra y sanémonos juntos. Aquí hay una sinergia increíble entre el apoyo al bosque medicinal y el apoyo de los voluntarios extranjeros. Cuidemos juntos la Tierra y sanémonos de las adicciones, sanemos nuestros cuerpos y espíritus.
Surgieron otras preguntas, de las cuales elaboramos esta entrevista. Agradecemos a Fredy Nugra por la mano que ha puesto en proteger la naturaleza en este mágico país.
¿Cuál es, en su opinión, la diferencia entre la idea original de la comunidad de Tumbez sobre la protección del territorio y el turismo comunitario, y el proyecto actual del Bosque Medicinal? ¿Se ha desviado mucho de las intenciones originales?
La idea inicial fue proteger la zona de El Paraíso, generar conocimiento científico y fomentar la conservación. Con la llegada del proyecto Bosque Medicinal, hemos aprendido a vivir en armonía con la naturaleza, integrando también enseñanzas de la cultura checa, que está dando un ejemplo valioso al Ecuador. No se ha desviado, sino que ha enriquecido la visión original.
Usted vivió en El Paraíso de niño. ¿Qué puede decir de los cambios que ha sufrido la zona? ¿Ha disminuido o aumentado la fauna? ¿Se ha poblado más? Hoy en día no vive aquí mucha gente de forma permanente. ¿A qué se debe?
La zona ha cambiado con la llegada de nuevos vecinos: algunos aman la naturaleza, pero otros construyen cabañas sin considerar el impacto ambiental. En cuanto a la flora y fauna, se mantienen las mismas especies de hace 30 años. La población permanente es baja, pero nuestro trabajo ha sido un ejemplo que ha motivado a otros a acercarse con una visión de conservación.
¿Cómo ve la comunidad local a los conservacionistas extranjeros? ¿Por qué cree que hay tanto interés desde el extranjero por proteger la naturaleza en Ecuador?
Al principio hubo desconfianza; algunos pensaban que los extranjeros eran mineros. Pero luego entendimos que muchos de ellos buscan espacios para proteger la selva amazónica y demostrar que se puede vivir sin depender de la minería.
¿Es Runa Hurko una reserva reconocida por el Estado? ¿Por qué cree que es importante proteger esta zona?
Actualmente, es difícil que Runahurko sea reconocida como parte del Sistema Nacional de Áreas Protegidas (SNAP) debido a los múltiples intereses que existen. Sin embargo, su protección es fundamental por su biodiversidad y valor cultural.
¿Cuál es la situación de la conservación en Ecuador? ¿Hay algo por lo que todos puedan comprometerse?
La conservación avanza lentamente. Es urgente buscar financiamiento para apoyar a investigadores y así convertir estas iniciativas en ejemplos globales, tal como ocurre con las islas Galápagos.
Viaja mucho por su trabajo y, como biólogo, conoce bien el Ecuador. Siempre regresa a Gualaquiza. ¿Qué tiene de especial este cantón? ¿Recomendaría una visita? ¿Por qué?
Viajo constantemente por mi trabajo, y como biólogo he tenido la oportunidad de conocer a fondo cada rincón del Ecuador. Sin embargo, siempre regreso a Gualaquiza, específicamente a El Paraíso, una pequeña comunidad ubicada junto a la reserva natural Runahurco. Allí no solo está mi hogar, sino también mi origen más profundo, mi vínculo espiritual con la tierra.
¿Qué tiene de especial este cantón? Todo. Su gente, su selva, sus ríos, su diversidad. Recomiendo con total convicción visitar el Bosque Medicinal, un santuario natural donde la selva enseña, la ciencia escucha y la sabiduría ancestral guía.
Gualaquiza no es solo un destino: es un reencuentro con lo esencial. Es un lugar donde el tiempo se desacelera, la biodiversidad florece sin artificios y la hospitalidad de su gente permanece en la memoria de quien la vive.
Por eso, tanto ecuatorianos como visitantes de todo el mundo regresan. Porque Gualaquiza no solo se visita: se siente, se vive, y se recuerda.
CZ
Místní biolog Fredy Iván Nugra Salazar přijel podpořit práci dobrovolníků při péči o soukromé rezervace Bosque Medicinal. Fredy je mimo jiné spoluzakladatelem a viceprezidentem Fundace Bosque Medicinal, vědeckým pracovníkem na Universidad del Azuay, členem mezinárodní asociace Forest.ink, zakladatelem Ikiam Anglers - pesca y retorno.
Během přednášky Fredy vzpomínal, jak to všechno začalo. Jak vznikla chráněná oblast a ekologická rezervace „El Paraíso“ a jak se vytvořila komunita Tumbez, která společně zasadila semínko v El Paraíso pro rozvoj této části Městské ekologické rezervace Runahurco. Společný projekt Bosque Medicinal začal v roce 2016, kdy se Roman Kollar a Fredy Nugra setkali na setkání na univerzitě v Cuence. V roce 2019 byla Nadace Bosque Medicinal uznána Ministerstvem životního prostředí. Ve stejném roce byla zahájena výstavba Estación del Desarollo Local v El Paraíso. Jméno projektu Bosque Medicinal je již známo mnoha ekvádorským autoritám, které projekt vnímají velmi pozitivně, a má také významnou podporu ze zahraničí. Podobný projekt v Ekvádoru dosud nikdo nerealizoval.
Když jsme se Fredyho zeptali, co by chtěl vzkázat dětem v Evropě, odpověděl: Odložme mobilní telefony, přestaňme jíst nezdravé jídlo, plasty a hluk, choďme do přírody, pečujme o zemi a společně se uzdravujme. Existuje zde neuvěřitelná synergie mezi podporou léčivého lesa a podporou zahraničních dobrovolníků. Pečujme společně o Zemi a uzdravme se ze závislostí, uzdravme svá těla a ducha.
Vyvstaly další otázky, ze kterých jsme zpracovali tento rozhovor. Děkujeme Fredymu Nugrovi za to, že se podílí na ochraně přírody v této kouzelné zemi.
Jaký je podle tebe rozdíl mezi původní myšlenkou komunity Tumbez na ochranu území a komunitní turistiku a současným projektem Bosque Medicinal? Odchýlil se nějak výrazně od původních záměrů?
Původní myšlenka byla chránit území El Paraíso, vytvářet vědecké poznatky a podporovat ochranu přírody. S příchodem projektu Bosque Medicinal jsme se naučili žít v souladu s přírodou a integrovali jsme do něj i učení z české kultury, což je pro Ekvádor cenný příklad. Od původní vize se neodchýlil, ale obohatil ji.
V El Paraísu jste žil jako dítě, co můžete říci o změnách, kterými oblast prošla, ubylo nebo přibylo fauny, zalidnila se? V současné době zde trvale žije málo lidí, proč tomu tak je?
Oblast se změnila s příchodem nových sousedů: někteří milují přírodu, ale jiní staví chaty bez ohledu na dopad na životní prostředí. Co se týče flóry a fauny, zůstávají zde stejné druhy jako před 30 lety. Stálá populace je nízká, ale naše práce byla příkladem, který motivoval ostatní k přístupu s ochranářskou vizí.
Jak se místní komunita dívá na zahraniční ochránce přírody a proč si myslíte, že je o ochranu přírody v Ekvádoru ze zahraničí takový zájem?
Zpočátku panovala nedůvěra; někteří lidé si mysleli, že cizinci jsou těžaři. Pak jsme ale pochopili, že mnozí z nich hledají prostor pro ochranu amazonského pralesa a ukazují, že je možné žít bez závislosti na těžbě.
Je Runahurko státem uznanou rezervací a proč je podle vás důležité tuto oblast chránit?
V současné době je pro Runahurko obtížné, aby byla uznána jako součást Národní soustavy chráněných území (SNAP), a to kvůli mnoha zájmům. Její ochrana je však nezbytná vzhledem k její biologické rozmanitosti a kulturní hodnotě.
Jaký je stav ochrany přírody v Ekvádoru a je něco, k čemu se může každý zavázat?
Ochrana přírody postupuje pomalu. Je naléhavě nutné hledat finanční prostředky na podporu výzkumných pracovníků, aby se z těchto iniciativ staly celosvětové příklady, jako je tomu v případě Galapág.
Kvůli své práci hodně cestuješ a jako biolog Ekvádor dobře znáš. Do Gualaquisy se vždycky vracíš, čím je tento okres zvláštní a doporučil bys jeho návštěvu? Proč?
Kvůli své práci neustále cestuji a jako biolog jsem měl možnost poznat každý kout Ekvádoru. Vždy se však vracím do Gualaquisy, konkrétně do El Paraíso, malé obce ležící vedle přírodní rezervace Runahurco. Je to tam nejen můj domov, ale také můj nejhlubší původ, mé duchovní spojení se zemí.
Co je na tomto okrese zvláštního? Všechno. Jeho lidé, jeho džungle, jeho řeky, jeho rozmanitost. Vřele doporučuji návštěvu Léčivého Lesa, přírodní svatyně, kde džungle učí, věda naslouchá a moudrost předků vede.
Gualaquiza není jen destinace: je to setkání s tím podstatným. Je to místo, kde se zpomaluje čas, kde biologická rozmanitost vzkvétá bez umělých zásahů a pohostinnost jeho obyvatel zůstává v paměti těch, kteří ji zažijí.
Proto se sem vracejí Ekvádorci i návštěvníci z celého světa. Protože Gualaquiza se nejen navštěvuje, ale také prožívá, žije a na ní se vzpomíná.
ENG
Local native biologist Fredy Iván Nugra Salazar arrived to support the joint work of the volunteers in the care of the private reserves of Bosque Medicinal. Fredy is, among other things, co-founder and vice-president of the Bosque Medicinal Foundation, researcher at the University of Azuay, member of the international association Forest.ink, founder of Ikiam Anglers - pesca y retorno.
During the conference, Fredy recalled how it all began. How the Conservation Area and Ecological Reserve “El Paraíso” was created and how the community of Tumbez was formed and together they planted the seed in El Paraíso for the development of this part of the Runahurco Municipal Ecological Reserve. The Bosque Medicinal project began in 2016, when Roman Kollar and Fredy Nugra met at a meeting at the University of Azuay. In 2019, the Bosque Medicinal Foundation was recognized by the Ministry of Environment. That same year, the construction of the Estación del Desarollo Local in El Paraíso began. The name Bosque Medicinal is already known by many authorities in Ecuador, who view the project very positively and it also has important foreign support. No one has ever implemented a similar project in Ecuador.
When we asked Fredy what he would like to tell the children in Europe, he replied: Let's put away the cell phones, stop eating junk food, plastic and noise, and go out into nature, take care of the Earth and heal together.
There is an incredible synergy here between the support of the medicinal forest and the support of foreign volunteers. Let's take care of the Earth together and heal ourselves from addictions, let's heal our bodies and spirits.
Other questions arose, from which we elaborated this interview. We thank Fredy Nugra for the hand he has put in protecting nature in this magical country.
What is, in your opinion, the difference between the original idea of the community of Tumbez regarding the protection of the territory and community tourism, and the current project of the Bosque Medicinal? Has it deviated much from the original intentions?
The initial idea was to protect the El Paraíso area, generate scientific knowledge and promote conservation. With the arrival of the Bosque Medicinal project, we have learned to live in harmony with nature, also integrating teachings from the Czech culture, which is giving a valuable example to Ecuador. It has not deviated, but has enriched the original vision.
You lived in El Paraíso when you were a child. What can you say about the changes that the area has undergone? Has the fauna decreased or increased? Has it become more populated? Today not many people live here permanently. Why is that?
The area has changed with the arrival of new neighbors: some love nature, but others build cabins without considering the environmental impact. As for the flora and fauna, the same species as 30 years ago remain. The permanent population is low, but our work has been an example that has motivated others to approach us with a conservation vision.
How does the local community view foreign conservationists? Why do you think there is so much interest from abroad in protecting nature in Ecuador?
At first there was distrust; some thought that foreigners were miners. But then we understood that many of them are looking for spaces to protect the Amazon rainforest and to demonstrate that it is possible to live without depending on mining.
Is Runa Hurko a reserve recognized by the State? Why do you think it is important to protect this area?
Currently, it is difficult for Runahurko to be recognized as part of the National System of Protected Areas (SNAP) due to the multiple interests that exist. However, its protection is fundamental because of its biodiversity and cultural value.
What is the status of conservation in Ecuador? Is there something that everyone can commit to?
Conservation is advancing slowly. It is urgent to seek funding to support researchers and thus turn these initiatives into global examples, as is the case with the Galapagos Islands.
You travels a lot for you work and, as a biologist, you knows Ecuador well. You always return to Gualaquiza. What is special about this canton? Would you recommend a visit? Why?
I travel constantly for my work, and as a biologist I have had the opportunity to get to know every corner of Ecuador. However, I always return to Gualaquiza, specifically to El Paraíso, a small community located next to the Runahurco nature reserve. It is not only my home there, but also my deepest origin, my spiritual bond with the land.
What is so special about this canton? Everything. Its people, its jungle, its rivers, its diversity. I recommend with total conviction to visit the Bosque Medicinal, a natural sanctuary where the jungle teaches, science listens and ancestral wisdom guides.
Gualaquiza is not just a destination: it is a reunion with the essential. It is a place where time slows down, biodiversity flourishes without artifice and the hospitality of its people remains in the memory of those who live it.
That is why both Ecuadorians and visitors from all over the world return. Because Gualaquiza is not only visited: it is felt, lived, and remembered.

Comments