La guaba, otro aliado para la regeneración del suelo tras el pastoreo.

El desarrollo de la vida en el planeta Tierra ha sido posible desde sus inicios gracias a la cooperación, la organización y un comportamiento motivado por el bien común y la protección de la vida.

Česky dole >>>

En 2022, la Amazonía registró una tasa récord de deforestación, con una tala estimada de 1,98 millones de hectáreas. Con la tala de los bosques, el carbono de la atmósfera deja de almacenarse en la biomasa. Las investigaciones de equipos de expertos de todo el mundo están descubriendo los efectos negativos del pastoreo de animales domésticos, que conducen a la compactación del suelo, la pérdida de materia orgánica y la disminución de su regeneración, hasta llegar a la lixiviación de sustancias nitrogenadas a los cursos de agua y las aguas subterráneas. La ganadería es más intensa en Sudamérica, donde representa aproximadamente el 60 % de toda la deforestación.

Una de las posibles soluciones a esta rápida degradación del suelo es la agricultura sintropica.

¡La agricultura sintropica es una agricultura que funciona de acuerdo con los principios de la vida!

La agricultura sintropica, también conocida como agroforestalismo dinámico de sucesión, es uno de los tipos de agricultura más respetuosos con el medio ambiente. A través del cultivo de plantas productivas, creamos ecosistemas cercanos a la naturaleza, regeneramos el suelo, aumentamos la diversidad, retenemos la humedad y protegemos el clima. Gracias a la poda de ramas en el momento adecuado, se deja entrar luz en el sistema de forma periódica, se acumula biomasa y se acelera el flujo de nutrientes.

Si logramos combinar de forma inteligente la producción agrícola con la plantación de árboles, crearemos ecosistemas más estables y cercanos a la naturaleza que funcionarán como un todo armonioso. Nutrimos el suelo de la forma más natural posible y la salud del suelo se refleja en la salud humana. En los cultivos cultivados mediante agricultura sintropica se han observado mejores propiedades organolépticas y un mayor contenido de nutrientes y minerales que en los cultivos convencionales.

Uno de los árboles que crece bien y que podría favorecer la regeneración del suelo es la guaba (Inga edulis), también conocida como Inga comestible. La guaba crece bien incluso en los suelos ácidos más pobres. Prefiere un pH del suelo entre 5 y 6,5, aunque por lo general crece también con valores que oscilan entre 4,5 y 8.

El árbol de guaba mantiene una relación simbiótica con las bacterias del suelo del género Bradyrhizobium, que sobreviven en pequeños nódulos en sus raíces. Estas bacterias fijan el nitrógeno de la atmósfera, que sirve en parte para el crecimiento del «árbol anfitrión» y, en parte, para enriquecer el suelo circundante. Las hojas caídas también tienen un efecto beneficioso sobre el suelo; aunque se descomponen muy lentamente, contienen mucho nitrógeno, lignina y otros polifenoles, y al mismo tiempo pueden reducir la erosión del suelo en terrenos inclinados.

Junto con nuestros voluntarios, hemos delimitado 20 m² para nuestra verificación en la práctica. En una pequeña superficie de un antiguo pastizal en el sector «Jardín de las rosas», hemos plantado de forma experimental más de 50 semillas de Inga edulis. La superficie fue previamente limpiada y encalada con 100 g/m² de cal agrícola. Seguiremos de cerca la velocidad y la calidad del crecimiento de la guaba en este suelo ya degradado y pobre en nutrientes. Las ramas se podarán de forma continua y se utilizarán como biomasa para fertilizar y acolchar los cultivos circundantes. Asimismo, se delimitó una zona de control sin intervención para poder comparar la eficacia de este método sintropico.

El uso del árbol de guaba tiene una larga tradición.

Se utiliza principalmente como árbol de sombra para cultivos perennes, como el café, el cacao, el té y la vainilla. Esto es posible gracias a su copa amplia y a su rápido crecimiento, además de su buena tolerancia a la poda drástica de las ramas principales. También se planta junto a caminos y cerca de viviendas para proporcionar sombra; al podar las ramas se obtiene leña apta para cocinar en el hogar.

Las semillas sirven de alimento para los cerdos, y durante la sequía, el ganado también se alimenta de las puntas de las ramas y de las vainas enteras. En épocas de escasez de otros alimentos, las semillas secas y cocidas forman parte de la dieta humana; 100 g de semillas secas contienen unas 330 calorías, 20 g de proteínas y 2 g de grasa. Las semillas crudas contienen inhibidores tóxicos de la tripsina, que se eliminan al cocerlas en agua salada. Las decocciones de las hojas y la corteza se utilizan como astringente en caso de diarrea.

La madera del árbol tiene un alto poder calorífico y, al arder, desprende un fuerte calor y muy poco humo. Es dura, pesada y resistente a la putrefacción; los troncos se utilizan como material de construcción para las viviendas locales o, en su caso, para fabricar muebles y utensilios domésticos sencillos. La corteza proporciona un colorante amarillo adecuado para teñir tejidos. El arbol guaba es muy apreciado por los silvicultores por su rápido crecimiento, su tolerancia a los suelos ácidos y su elevada producción de biomasa de descomposición lenta, que mantiene bajo control el crecimiento de las malas hierbas y reduce la erosión en suelos inclinados.

En lugares con un clima permanentemente húmedo, puede florecer durante todo el año; en zonas con una estación seca regular, florece al comienzo de la temporada de lluvias; en condiciones ideales, el árbol puede dar fruto incluso dos veces al año.

Las semillas comestibles de la inga pueden almacenarse hasta un máximo de dos semanas tras su maduración; las semillas almacenadas en un lugar seco pierden su capacidad de germinación en pocos días. Se siembran durante la temporada de lluvias directamente en los campos, a unos 2 cm de profundidad, en semisombra; casi todas germinan en un plazo de dos a tres días.

CZ

Inga jedlá, další pomocník regenerace půdy po pastvinách.

Rozvoj života na planetě Zemi byl od jejího prvopočátku možný díky spolupráci, organizaci a chování motivovaném prospěchem celku a ochranou života.

V roce 2022 zaznamenala Amazonie rekordní míru odlesňování, když bylo vykáceno odhadem 1,98 milionu hektarů. Vykácením lesů se přestává uhlík z atmosféry ukládat do biomasy. Výzkumy odborných týmů z celého světa nalézají negativní vlivy pastvy domácích zvířat vedoucí k utužení půdy, úbytku organické hmoty a poklesu jejího oživení, až po vyplavování dusíkatých látek do vodotečí a podzemních vod. Chov dobytka je nejsilnější v Jižní Americe, kde se podílí přibližně na 60 % veškeré deforestace.

Jedno z možných řešení této rychlé degradace půdy je syntropické zemědělství.

Syntropické zemědělství je zemědělství, které pracuje v souladu s principy života!  Syntropické zemědělství neboli sukcesní dynamické agrolesnictví je jeden z ekologicky nejpříznivějších druhů zemědělství. Skrze pěstování produkčních plodin vytváří přírodě blízké ekosystémy, regenerujeme půdu, zvyšujeme rozmanitost, zadržujeme vláhu a chráníme klima. Díky správně načasovanému řezu větví se do systému periodicky vpouští světlo, ukládá se biomasa a zrychluje se tok živin.

Pokud dokážeme chytrým způsobem kombinovat zemědělskou produkci s výsadbou stromů, vytvoříme tak stabilnější, přírodě blízké ekosystémy, které budou fungovat jako harmonický celek. Vyživujeme půdu tou nejpřirozenější cestou. Zdraví půdy se promítá do zdraví člověka. U plodin pěstovaných v režimu syntropického zemědělství byly pozorovány lepší organoleptické vlastnosti a vyšší obsah živin a minerálů než u těch konvenčních.

Jedním z dobře rostoucích stromů, který by mohl příznivě podpořit regeneraci půdy je Guaba (Inga edulis) - Inga jedlá. Guaba dobře roste i v nejchudších kyselých půdách. Preferuje pH půdy v rozmezí 5 až 6,5, většinou ale poroste i při hodnotě od 4,5 po 8.

Strom Guaba má symbiotický vztah k půdním bakteriím rodu Bradyrhizobium, které přežívají v drobných hlízkách na jeho kořenech. Bakterie fixují z atmosféry dusík, který částečně poslouží pro růst „domovského„ stromu a částečně obohacuje okolní půdu. Příznivý vliv na půdu má i opadané listí, které se sice rozkládá velmi pomalu, ale obsahuje hodně dusíku, ligninu a dalších polyfenolů, současně dokáže na svažnatých pozemcích také snižovat půdní erozi.

S našimi dobrovolníky jsme si vytyčili 20 m² k našemu ověřování v praxi. Na malé ploše bývalé pastviny v sektoru „Zahrada růží“ jsme pokusně vysadili přes 50 semen Inga edulis. Plocha byla předem očištěná a zavápněná 100gr/m² zemědělského vápna. Budeme sledovat rychlost a kvalitu růstu Guaby v této již degradované půdě chudé na živiny. Větve budou průběžně seřezávány a používány jako biomasa k hnojení a mulčování okolních plodin. Stejně tak, byla vytyčena bez zásahová plocha pro možné srovnávání efektivity tohoto syntropického způsobu.

Rostlinky guaba po 2 měsících / Plantas de guaba después de 2 meses

Využití stromu Guaba má dlouholetou tradici.

Používá se hlavně jako stínicí strom pro víceleté plodiny, například kávovník, kakaovník, čajovník i vanilku. Je to umožněno jeho do široka rozloženou korunou a rychlým růstem, včetně dobré snášenlivosti hlubokého zkracování hlavních větví. Vysazuje se také kolem cest a do blízkosti lidských obydlí pro jejich zastínění, zkracováním větví vzniká dřevo vhodné pro domácnost k vaření.

Semeny se krmí prasata, konce větví i celé lusky žere v době sucha také chovaný skot. V době nedostatku jiné potravy jsou usušená vařená semena položkou i v lidské stravě, 100 g suchých semen obsahuje asi 330 kalorií, 20 g bílkovin a 2 g tuku. Syrová semena obsahují toxické inhibitory trypsinu, které se vařením ve slané vodě eliminují. Odvary z listů a kůry se používá jako svíravý prostředek při průjmu.

Dřevo stromu má vysokou výhřevnost a při hoření vydává silný žár a jen minimum dýmu. Je tvrdé, těžké a odolné vůči hnilobě, kmeny se používají jako stavební materiál pro místní obydlí, případně se z něj vyrábí nábytek a jednoduché zařízení domácnosti. Kůra poskytuje žluté barvivo vhodné k obarvení textilu. Inga jedlá je oblíbena u lesníků pro rychlý růst, tolerantnost ke kyselým půdám a vysokou produkci jen pomalu se rozkládající biomasy, která udržuje pod kontrolou růst plevele a zmenšuje erozi na svažitých půdách.

Na stanovištích s trvale vlhkým podnebím může kvést v průběhu celého roku, v oblastech s pravidelným obdobím sucha vykvétá na začátku období dešťů, za ideálních podmínek může strom plodit i dvakrát ročně.

Semena ingy jedlé lze po uzrání skladovat nejvýše dva týdny, semena uskladněná v suchu ztrácejí za několik málo dnů klíčivost. Vysévají se v deštivém období přímo na polích asi 2 cm hluboko do polostínu, téměř všechna vyklíčí během dvou až tří dnů. 

Recursos:

1)  Ekolist.cz  - https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/k-cemu-jsou-dobri-velci-kopytnici-k-obohacovani-pudy-o-ziviny-i-k-ukladani-uhliku

2) syntropy.cz

3) nationalgeographic.cz - https://www.nationalgeographic.cz/priroda/proc-na-odlesnovani-zalezi-a-jak-ho-muzeme-zastavit/

4) Wikipedia - https://es.wikipedia.org/wiki/Inga_edulis